Sovy a sokolovití dravci si nestaví hnízda. Puštíci obecní, sýci rousní a kulíšci nejmenší hnízdí ve stromových dutinách, vytesaných strakapoudy, žlunami nebo datly, případně v prostorech vzniklých vylomením boční větve. Kalousi ušatí a poštolky obecné hnízdí v přírodě na stromových hnízdech, která postavili větší ptáci (krkavcovití a dravci) v předchozích letech.

Tyto stromy jsou ornitology vyhledávány a značeny modrým trojúhelníkem a lesníky ponechávány v lesích k dožití a pozvolnému rozpadu (v počtu max. 5 ks na hektar lesa).

Na ochraně doupných stromů spolupracujeme s ornitology od roku 2007. V Kraji Vysočina bylo na území šesti lesních správ Lesů České Republiky (Náměšť nad Oslavou, Třebíč, Telč, Pelhřimov, Nové Město na Moravě a Ledeč nad Sázavou) označeno již přes 5 000 stromů, přičemž evidujeme 1 478 stromů s dutinami po datlu černém, jejichž ochranu považujeme z pohledu ptáků za prioritní.

Staré doupné, odumírající či odumřelé stromy jsou nepostradatelným stanovištěm také velkého množství dalších ptáků a organizmů. Pro mnohé druhy představují staré stromy zdroj potravy, jsou místem jejich úkrytu či reprodukce.

Hnízdí v nich datli, strakapoudi, žluny. Z hmyzožravých pěvců lejsci, sýkory, brhlík, šoupálek, rehek zahradní. Z dalších významnějších druhů ptáků zde hnízdí holub doupňák, ze zvláště chráněných druhů savců jsou místem rozmnožování či úkrytem pro veverku obecnou a některé druhy netopýrů i našich plchů.

Při ponechávání doupných stromů je třeba dodržovat pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví osob, zejména se vyhnout okolí turistických stezek, cyklotras a frekventovaných úseků lesních cest (na dvě výšky stromu).

ZPĚT