Kalous ušatý

Nejčastěji osídlují otevřenou krajinu s liniovými výsadbami dřevin nebo remízky a okraje lesních celků, kde přirozeně hnízdí v opuštěných hnízdech větších druhů ptáků. Kořist loví za letu. A to v zemědělských kulturách, travnatých refugiích nebo na příkopech. Do lesního prostředí zalétají za potravou na velké mýtiny nebo loví při okrajích lesních porostů v sousedství zemědělských půdních bloků. Významně tak snižují nebezpečí migrace hraboše polního do lesního prostředí v letech jeho vysoké početnosti. Pro rychlé zvýšení predačního tlaku je lze do prostředí přilákat vyvěšením polobudek o vnitřním rozměru přibližně 25x25x30 cm s otevřenou přední stěnou opatřenou nízkou lištou. Opět nelze zapomenout na vložení dostatku hnízdního materiálu.

Poštolníky je třeba umístit do otevřeného terénu mimo lesní porosty. Ideální je zavěšení na nezavětvený kmen vzrostlých solitérních stromů nebo na dřeviny v prořídlém stromořadí do výšky nejméně 6 m nad zemí. Čím výše je však budka instalována, tím ji ptáci raději obsadí (10 m). Příčinou neobsazených hnízdišť bývá hojný výskyt kun, které hnízda často navštěvují. Jsou-li při nálezu kořisti v budce jednou úspěšné, v následujících sezonách se tam vracejí. Ptáci se pak takovým místům vyhýbají.

Poštolka obecná

Výborně jsou obsazovány budky na sloupech nízkého napětí v otevřeném terénu, kde je ale nutné dohodnout možnost a podmínky instalace s majiteli rozvodné sítě. Tady postačí umístění budek do 4‑5 m nad zemí. Pokud se sloupy nacházejí daleko od cest uprostřed půdních bloků, kde nehrozí vyrušování hnízdících párů, mohou být umístěny ve výšce 1,5‑2 m nad zemí. Ideální je zhotovení vlastních sloupků ve tvaru „T“ pro upevnění budky a jejich umístění na vhodné meze bez vzrostlých stromů nebo jiná málo frekventovaná místa, kde nebudou překážet zemědělské mechanizaci. Aby sloupek nevyvrátil silný vítr, je nutné jej zapustit dostatečně hluboko do země a zajistit proti otáčení. Při výběru místa pro instalaci nízko umístěných poštolníků je třeba dbát, aby byly na mezích v mezerách mezi keři nebo zcela ve volném prostoru. Důležitý je výlet do volného prostoru (např. ze svahu) mimo koruny dřevin.

Protože oba druhy jsou schopné vytvářet početná hnízdní uskupení (kolonie), je možné tyto polobudky instalovat skupinovitě ve vzdálenostech 100‑200 m od sebe. Nejvyššího obsazení však dosáhneme při rovnoměrném rozložení 3‑4 ks na 1 km² zeměpisné plochy, tj. cca 500 m od sebe. Při opakovaném 100 % obsazení hnízdícími páry je vhodné jejich počet navýšit a zintenzivnit tak predační tlak na kořist. Kalous ušatý je v ČR po puštíku obecném druhou nejrozšířenější sovou, dožívá se v přírodě 12 až 18 let. Poštolka obecná patří v ČR spolu s kání lesní mezi nejrozšířenější dravé ptáky. Dožívá se v přírodě 13 až 20 let.

ZPĚT