Monitoring hnízdní úspěšnosti na jaře 2020

V oblasti Křižanovska probíhá už řadu let monitoring sov spojený se zjišťováním hnízdní úspěšnosti a dalších ukazatelů. V roce 2020 zde bylo takto zkontrolováno a vyhodnoceno prvních 97 instalovaných budek:

Sýcovníky – budky pro sýce rousné (Aegolius funereus) byly kontrolovány minimálně dvakrát v průběhu března až května 2020 poškrabem na kmen stromu. Obsazeno bylo 7 budek (z 24 instalovaných, tj. 29 %). Jedno hnízdo bylo opuštěno v době inkubace, jedno hnízdění bylo zřejmě predováno. Snůšky činily 4-5 vajec, vyváděna byla obvykle 4 mláďata.

Puštíkovníky – budky pro puštíky obecné (Strix aluco) byly kontrolovány také dvakrát v průběhu března až května 2020. První kontrola byla provedena poškrabem na budku samotnou, druhá kontrola nahlédnutím do budky pomocí kamery na teleskopické tyči. Obsazeno bylo 9 budek (z 24 instalovaných, tj. 38 %). Všechna hnízdění skončila pravděpodobně úspěšně. Snůšky činily 2-4 vejce, vyváděna byla obvykle mláďata v plném počtu.

Polobudky – budky pro kalouse ušaté (Asio otus) a poštolky obecné (Falco tinnunculus) byly kontrolovány vizuálně, dvakrát v sezóně v průběhu dubna až černa 2020. 4 budky z 49 instalovaných (8 %) byly obsazeny poštolkami. Jedno hnízdo bylo opuštěno, jedno predováno a dvě byla úspěšná. Nízká obsazenost polobudek v této oblasti souvisela zřejmě s dostatečnou prozatímní nabídkou stromových hnízd a menším výskytem drobných hlodavců. Bude však narůstat s postupným zpracováním kůrovcové kalamity a zánikem přirozených hnízdních možnosti, a se zvýšením potravní nabídky na vzniklých mýtinách.

Celková průměrná obsazenost všech těchto budek v prvním roce jejich existence činila 21 %.

Tato míra obsazenosti budek je velkým úspěchem, vezmeme-li v úvahu, jak krátký čas (několik málo měsíců) měli ptáci na nalezení a přijmutí těchto nových hnízdních možností. Zároveň tak byla potvrzena jejich schopnost osidlovat nová (alternativní) hnízdiště. V následujících letech lze očekávat obsazování dalších budek a s tím spojený nárůst populací těchto podporovaných druhů – přirozených „pomocníků“ v krajině.

 

ZPĚT